Čínský pavilon

Shrnutí

Osmihranný čínský pavilon postavený kolem roku 1802 představuje vrchol anglo-čínské zahradní architektury na Moravě s exotickými freskami malíře I. Mayera. Po obnově v roce 2021 se vrátil do své původní podoby a slouží jako symbol osvícenského kosmopolitismu a kulturní sofistikovanosti habsburské aristokracie.

Okno do exotického světa

Čínský pavilon na hradě Pernštejn je jedním z nejkrásnějších příkladů „čínské módy” v českých zahradách. Postavený kolem roku 1802 za barona Ignáce Schröffla představuje fascinující kapitolu z doby, kdy evropská aristokracie propadla kouzlu vzdálené Číny. Osmihranná stavba s charakteristickou šindelovou střechou a kovovou korouhví byla místem, kde se podával čínský čaj a kde hosté mohli snít o exotických krajinách.

Architektonické kouzlo

Pavilon je postaven ze severského smrku v tradiční roubené technice, ale jeho osmihranný půdorys není náhodný – v evropském pojetí čínské filozofie symbolizuje spojení země a nebe. Dva protilehlé vchody a šest oken s dřevěnými okenicemi umožňovaly dokonalé prosvětlení interiéru, kde původně stálo šest „čínských” pohovek a osm křesel. Mramorové dlaždice v barvách šachovnice a bohatá výmalba dodávaly prostoru exotickou atmosféru.

Malířský zázrak I. Mayera

Skutečným pokladem pavilonu jsou iluzivní fresky malíře I. Mayera, které pokrývají celé stěny. Pomocí rafinované techniky trompe-l’œil vytvořil malíř iluzi otevřeného prostoru, kde se návštěvníci mohli imaginativně přenést do čínské krajiny plné exotické vegetace, opičiek, ptáků a tajemných staveb. Tyto malby představují jedinečnou ukázku evropského pojetí čínského umění na přelomu 18. a 19. století.

Módní vlna z Východu

Postavení čínského pavilonu bylo součástí velké evropské módy zvané chinoiserie, která zachvátila aristokratické sídla mezi lety 1750-1800. Inspiraci čerpali šlechtici z císařských čínských kabinetů v Schönbrunnu a z knih o čínské architektuře. Podobné pavilony najdeme také v Lednici-Valticích, Českém Krumlově nebo Kroměříži – všude tam, kde chtěla aristokracie ukázat svou vzdělanost a otevřenost světu.

Místo setkání kultur

V romantických zahradách 18. století měl čínský pavilon zvláštní úlohu. Nebyl jen okrasou, ale místem filozofického rozjímání a kulturního vzdělání. Hosté zde mohli obdivovat sbírky čínského porcelánu, diskutovat o vzdálených zemích a užívat si pocit kosmopolitní sofistikovanosti. Pavilon tak představoval jeden z prvních pokusů o kulturní dialog mezi Východem a Západem na našem území.

Znovuzrození památky

Po více než století chátrání prošel pavilon v roce 2021 vědeckou restaurací v rámci obnovy celých Pernštejnských zahrad. Restaurátoři používali původní materiály a techniky, aby pavilon vrátili do podoby z doby jeho největší slávy. Dnes můžeme obdivovat nejen obnovenou stavbu, ale i kompletní orientální zahradu s umělými prameny a čínskými mostky, která pavilon obklopuje. Tato památka nám připomíná, jak bohatá a otevřená byla kultura našich předků a jak důležitá je péče o naše historické dědictví.